ve stínu lip
za střechou z mrazivých stínůpohlédnul jsem Ti do očí
do těch očí říkajíc neodcházej
nikdy neodcházej do zapadajícího slunce
slunce ukrytého v mracích Tvého úsměvu
úsměvu bez kterého není ráno ránem
sivá mlha pojala podezření
kdýchnutím kývla na pozdrav
všeobjímající lásce
co se právě oběsila na první větvi
čerstvě poraženýho stromu
který vyvrhnul své vnitřnosti
na mechový koberec
made by příroda
zákony bez hranic
zítřkům diktují
za bezesných nocí
délku oddychování
tím se končí etapa
snu a polibku
začíná život
život bez závoje
ideálu
či
stínu
klíčky od vrat ztracené v polích
mívají jemně narezlou příchuť
ovsa hejsa do brandejsa
bonjour Švýcarsko
