ranní okamžik
to ráno
prapodivné ráno
tiché
vše tiché
kdy příroda ani nešpitla
že špendlík spuštěný z nebe
by nebyl po dopadnutí slyšet
v tu chvíli
právě v ten okamžik
promluvilo něco či někdo
uvnitř
má duše se zachvěla
ještě po vzpomínce na ranní rosu
která po špičkách cupitala noční tmou
aby k ránu smyla všechny hříchy
z minulého dne
vzdávám dík
za každé nové ráno
kdy mohu políbit a mezi rty uchopit
stébla trav
promnout mezi prsty zbytky kravího trusu
za taková rána, kdy od úst stéká pot
dnů dávno minulých
*
jsou okamžiky
jsou
a navždy zůstanou
*
*
