přededveřmi
Když zaklepal poprvé
příliš mnoho dveří
já nevěděl které otevřít
Když zaklepal podruhé
raději jsem se rozhodl
sám sebe uzavřít
Když zaklepal potřetí
stud nedovolil mému zraku
alespoň klíčovou dírkou nahlédnout
tak přestalo jednoho dne klepání
znenadání na ulici nahý stál
v ruce kříž
mnoho lidí opodál
říkám leč ústa nehybná
jsem tu
či právě umírám
do očí světlo mě pálí
hlasu tichému naslouchám
s dýkou dlaň svírám
už není kam
už neutíkám
dřevěné perly
trochu lýka já nevěděl které otevřít
Když zaklepal podruhé
raději jsem se rozhodl
sám sebe uzavřít
Když zaklepal potřetí
stud nedovolil mému zraku
alespoň klíčovou dírkou nahlédnout
tak přestalo jednoho dne klepání
znenadání na ulici nahý stál
v ruce kříž
mnoho lidí opodál
říkám leč ústa nehybná
jsem tu
či právě umírám
do očí světlo mě pálí
hlasu tichému naslouchám
s dýkou dlaň svírám
už není kam
už neutíkám
dřevěné perly
kde JÁ je ON
zůstává pouhý stín
mlhovinou
po širých pláních
divoké stádo koní
a k nim přilétá jedna
malá
bílá
holubice
...
