labutí pláč
jak vlna ztracená v Atlantiku
jak víla roztančená v panoptiku
tys byl a já ne
mé promiň
vím nestačí
a přesto zítřek přijde
po vteřinách
po krůčcích
co šeptají ostnatému drátu
o své bolesti
hra
bez pravidel
bez křídel
letadlo nebo helikoptéra
prosím do větru
prosím o smilování
prosím na kolenou
prosím v hořících plamenech
prosím s hlavou v oblacích
zloba a zášť
dvě dámy co tančí čardáš
pod závojem bolesti
která není
nebyla
nebude
zůstane jen pláč
labutí na opuštěném jezeře
*
