Pirátská
kapka na tváři
však ne slza
jen hvězda
za ranního kuropění
přišla políbit nový den
mlha
duše zkondenzovaná do vodních par
stoupá ve spirálách marnotratnosti
k modravým dálavám
těch dvacet jedna gramů
lásky zoufale vyjící na měsíc
kde korálky
padesát možná víc
rozehrály prapodivný kulečník
s danou daností
bez úchylných štědrostí
vím
hledat odpuštění
na poušti mezi zrnky písku
či slámou pomočenou starou stračenou
prapodivné panoptikum
postavených planet
po příjezdu
prvního
posledního
piráta na pouti
*
